Invazní rostliny v ČR - díl 1.: Bolševník velkolepý

29.01.2013

Invazní rostliny jsou nepůvodní druhy, které se dostaly na nové území (ať už přirozeně nebo vlivem člověka) a začínají se intenzivně šířit na úkor původní květeny.

Velmi často se stává, že si člověk domů přinese nebo přiveze nějakou rostlinku, která se mu líbí. A protože uchvátí i sousedy, není nic snazšího, než ji namnožit. Poctivá péče časem vykoná své. Může se stát, že rostlina, obvykle po určitém období klidu, začne silně zplaňovat a plížit se do míst, kde nemá co dělat.

Na tom by ale ještě nebylo nic tak hrozivého. Zplanělých rostlin je v české přírodě velké množství, a zajisté to také patří k přirozenému vývoji.

Problém nastává ve chvíli, kdy rostlina začíná vytlačovat původní druhy, vytváří husté porosty, v nichž se nic jiného neuchytí (netýkavka žláznatá), dusí původní porost, mění chemické vlastnosti půdy, nebo když zanáší nové nemoci a parazity.

To je hlavním důvodem likvidace invazních rostlin.

Mezi nejznámější takovéto rostliny v České republice patří zejména:
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) z čeledi miříkovitých (Apiaceae)
Kolotočník ozdobný (Telekia speciosa) z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae)
Křídlatky (Reynoutria sp.) z čeledi rdesnovité (Polygonaceae)
Borovice vejmutovka (Pinus strobus) z čeledi borovicovité (Pinaceae)
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)z čeledi netýkavkovité (Balsaminaceae)

Ale s invazními rostlinami se nepotýkáme jen my. Například v Americe bojují s třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum ) nebo kyprej vrbicí (Lythrum salicaria) zavlečenou pro změnu z Evropy.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je původem ze západu Kavkazu. Během 19. století byl přivezen do Evropy jako okrasná rostlina (zřejmě roku 1862 do Lázní Kynžvart). Začal se šířit do volné přírody a zdomácněl na území Evropy i Severní Ameriky.

obr. Bolševník velkolepý - Heracleum Mantegazzianum

Bolševník je mohutná rostlina dorůstající vzácně až 5m, s velkými trojčetnými nebo zpeřenými listy. Kvete bíle vrcholovým okolíkem a to v červnu až září. Jediná rostlina vytvoří okolo 25 000 semen, která jsou klíčivá po dobu 8 až 12 let.

Nejčastěji jej lze nalézt na vlhčích loukách, okrají lesů a na lesních světlinách, též podél komunikací či na neudržovaných zahradách.

Ničí se před dozráním semen v ochranných oděvech z důvodu obsahu furanokumarinů, které mohou vyvolat alergické reakce kůže. Samotný rod Heracleum zahrnuje něco přes 60 druhů.

Autor: Hana Přívozníková (studuje Ekologicko-evoluční biologii)