Lavina, která spadla v Modrém dole, měla plochu 20 hektarů

17.02.2015

Hradec Králové 17. února (ČTK) - Výjimečně velká lavina, která 10. února spadla do Modrého dolu v Krkonoších, měla plochu 20 hektarů. Na délku měřila 1106 metrů a délka odtrhu činila 506 metrů. V Modrém dole spadla podobně velká lavina v roce 1887, informovala na svém webu krkonošská horská služba. V Krkonoších od 28. ledna stále platí třetí stupeň lavinového nebezpečí, který bývá nejzrádnější. Tragicky skončil pád laviny 5. února, kdy v Malé Studniční jámě zemřel skialpinista.

Podle měření byla výška odtrhu laviny od 0,5 do 2,45 metru a obvod laviniště byl 3,3 kilometru. "Lavina v podstatě dosáhla maxima své dráhy. Chatu Děvín minula o zhruba 30 metrů. Lavina celou dráhu vyčistila od porostu, který jí stál v cestě. V dolní části se zastavila až v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce šest metrů," uvedla horská služba.

Horská služba v Modrém dole zorganizovala velkou pátrací akci, do které se zapojilo na osm desítek záchranářů a několik vrtulníků, protože existovalo podezření, že by lavina mohla zavalit trojici lidí. Podezření se nepotvrdilo a záchranáři usuzují, že pod lavinou nikdo neskončil.
V Malé Studiční jámě pod lavinou zemřel osmadvacetiletý skialpinista. Další dva lyžaři ve věku kolem třiceti let pád laviny přežili, jeden z nich skončil se zraněním v péči lékařů. Jámou sjel první z lyžařů, kterému se ve spodní části před později strženou lavinou podařilo schovat pod skalnatými bloky. "Lavina se uvolnila po několika obloucích druhého lyžaře. Do svahu vjel ve chvíli, kdy první lyžař zmizel z dohledu," uvedla horská služba. Třetí se zřejmě hned rozjel za druhým, nebo zůstal v odtrhové zoně laviny.

Lavina až do údolí strhla druhého a třetího lyžaře. Druhý lyžař se po zhruba pěti minutách dokázal z laviny sám vyhrabat. Třetí zůstal zavalený v hloubce zhruba 80 centimetrů a na povrch koukala jen jeho hůlka, podle které ho našel první lyžař. Ten zavaleného vyprostil a začal oživovat. V resuscitaci pokračovali také záchranáři vysazení na místě z vrtulníku. Lavinou zavalený muž však utrpěl vážné zranění hlavy a lékař po 45 minutách oživování ukončil.

Lavina v Malé Studiční jámě měřila podle měření horské služby 270 metrů, šírka odtrhu činila 160 metrů. Výška odtrhu se pohybovala od 40 do 90 centimetrů.

Ve dnech od 8. do 11. února spadlo v Krkonoších několik dalších lavin, spadly například v lokalitě Lovecký žlab, Pramenný důl, Malá Kotelní jáma, Hrazený potok či Velká Studniční jáma. V Krkonoších každoročně spadne několik desítek lavin, za největší bývají označované laviny, které 8. března 1956 zpustošily Obří a Labský důl. Podle údajů citovaných serverem laviny.info měla lavina v Obřím dole délku dráhy 1400 metrů a šířku 150 metrů. V Labském dole měla dráha laviny délku 1180 metrů a šířku 200 metrů. Zřejmě nejtragičtější následky měl pád dvou lavin 20. března 1968 v místě Bialy Jar na polské straně Krkonoš. Sníh tehdy zavalil turisty stoupající na Sněžku, přičemž 19 lidí zahynulo.