Na Vârful Lăcăuţi je oproti loňsku o 80 cm sněhu více

17.03.2015

Rumunsko je se svou rozlohou o bezmála 240 000 km² přibližně třikrát objemnější než Česká republika, v rámci počtu obyvatel je ale rozdíl o něco menší, protože balkánský stát je se svými cca 20 000 000 obyvateli oproti srdci Evropy větší jen o necelý dvojnásobek. Podobný poměr pak platí také pro vyvýšenost reliéfu – nejvyšším bodem země užívající češtinu je vrchol Sněžky, který sahá do výšky 1 603 m, a rumunské území se díky hoře Moldoveanu zvedá až k 2 544 m, tj. o dalších téměř 950 m více.

Rumunsko má podobně jako Česko velmi členitý terén, nicméně díky vyšším pohořím a přímému přístupu k moři jsou jeho možnosti oproti těm středoevropským o něco obsáhlejší. Převážná většina státu spadá pod kontinentální/mírné podnebí, východní neboli pobřežní (černomořská) část Rumunska je nejteplejší – náleží pod subtropy a na nejchladnější místa je možné narazit v oblasti zvané Jižní a Východní Karpaty – horské klima.

V pondělí 16. března byla majorita české půdy bez sněhu, k největším výjimkám patřily Beskydy či Krkonoše, kde ještě výška přírodního bílého koberce překračovala 50 cm s tím, že maximem bylo 135 cm na Labské boudě. V Rumunsku byl sníh k vidění také jen v horských oblastech – povětšinou do 25 cm, avšak v těch nejvýše položených místech byl číselný údaj o výšce pokrývky tříciferný. Řeč je v tomto případě o Fagarašských horách (nachází se zde již zmíněná hora Moldoveanu), kde leželo až 206 cm sněhu. Poměrně dobře na tom ale s bílým materiálem byl i masiv zvaný Vrancei (jižní cíp Východních Karpat), který v úvodu třetího březnového týdne hlásil až přes 100 cm sněhu, a to na hoře Vârful Lăcăuţi (cca 150 km severně od centra Bukurešti).

V této části světa, konkrétně v nadmořské výšce okolo 1 777 m.n.m., činila tloušťka nahromaděných ledových krystalků až 103 cm. To je na poměry letošní astronomické zimy poměrně dost, od jejího začátku totiž na Vârful Lăcăuţi nebylo více jak 110 cm sněhu, a to o prvním březnovém víkendu. Přesně před rokem, tj. v neděli 16. března, zakrývalo Vârful Lăcăuţi necelých 30 cm sněhu – dominující teplé proudění z jižních směrů nevynechávalo v předešlé velmi mírné zimě ani rumunská pohoří. V sobotu 16. března roku 2013 na tom Vârful Lăcăuţi bylo naopak lépe, neboť se mohlo těšit ze 125 až 128 cm sněhu (v odpoledních hodinách zasněžilo).

Co se teplot týče, tak letošní 16. březen setrval po celou dobu své existence na hodnotách okolo -4 až -5°C, loňský shodný den už byl proměnlivější – o půlnoci -2°C, nad ránem pokles až k -7.5°C, odpoledne nanejvýš -4°C a v pozdních večerních hodinách rtuť teploměru vystoupala nad -2°C a předloňský 16. březen přinesl teplotní rozsah od -16.3 do -13.5°C.

Meteorologická zima 2013/2014 sem donesla dohromady -2.9°C, nejteplejším dnem byl 12. únor s maximem 12.2°C, nejchladnějším se stal 11. prosinec s -16.5°C a nejbílejší byl 30. leden s 62 cm sněhu. Kalendářní zima 2014/2015 byla s teplotním součtem o -5.7°C jako celek ledovější, nejníže zavítala teplota vzduchu 7. ledna, kdy poklesla až k -22.0°C a do opačné situace se dostala o 10 dní později, když se vyšplhala až k 8.5°C. Na sníh bylo zásluhou svých 105 cm nejbohatší období kolem 10. února.

Autor: Kamil Sojka