Severokorejci musejí ve vlně veder pracovat od pěti

03.08.2015

Pchjongjang (ČTK/The Guardian) - Severní Korea nařídila všem státním úřadům, továrnám a školám, aby během měsíc trvajícího letního období, kdy teploty šplhají nejvýš, začínaly pracovat od pěti hodin ráno místo obvyklých osmi a končily v jednu hodinu po obědě. Období vrcholícího léta v Severní Koreji nese označení "sambok" a začalo 20. července. Sambok trvá měsíc a tři jeho dny - začátek, prostředek a konec - jsou označovány za svátky, během nichž se konzumuje speciální jídlo.

Samotné označení měsíce sambok se skládá ze dvou částí. První část "sam" znamená tři, zatímco "bok" v korejštině vyjadřuje poměrně komplikované slovní spojení: "Ležet tváří dolů, protože letní dny jsou tak horké, že je nesnesou ani žáby, které leží rozplácnuté na zemi s břichem zahrabaným do vlhké hlíny".

Průměrné letní teploty v severokorejském Pchjongjangu jsou 29 stupňů Celsia, ale teplotní rekordy šplhají až ke 40 stupňům. Během července a srpna je běžná 80procentní vlhkost ovzduší, což nesnesitelné horko ještě zhoršuje.

Horké počasí se podle místních obyvatel nejhůř snáší v Pchjongjangu a vnitrozemských oblastech na severu a západě země. "Je to boj, ať pracujete uvnitř, nebo venku," sdělil nejmenovaný severokorejský zdroj listu The Guardian.

Posunutí pracovní doby na časné ráno bylo v KLDR poprvé zavedeno na přelomu století tehdejším vůdcem Kim Čong-ilem. Ústřední severokorejské úřady, ať už státní či stranické, stejně jako elitní pracoviště ve státních společnostech sice mají klimatizaci, letošní sucho však omezilo produkci elektřiny ve vodních elektrárnách, a tak není často možné si pustit ani větrák, natož klimatizaci.

Podle zdroje listu The Guardian způsobuje časový posun značné problémy. "Dokonce i malé děti se musejí začít vypravovat do školy kolem čtvrté ráno. Mnoho jich v tu dobu vstát nedokáže, proto vynechají první vyučovací hodinu nebo i dvě, a tím si zhoršují školní docházku," dodal.
"Státní restaurace zůstávají otevřené jen do oběda; odpoledne a večer už mají zavřeno. Státní činitelé, kteří jezdí na služební cesty mimo domov, si stěžují, že se večer nemají kde najíst." Stát se snaží sambokový provoz propagovat jako přímý důkaz nehynoucí lásky Kim Čong-una vůči lidu, v jejímž rámci se obyvatelům snaží usnadnit život. Podle citovaného zdroje se však lidé čím dál tím častěji odmítají tomuto nařízení podřídit.

"Lidé říkají, že to ve skutečnosti nemá smysl. Nejenže není elektřina, ale není ani dost práce, která by se tou dobou dala dělat. A výsledkem je, že jsou všichni ještě víc vyčerpaní."