Grónské ledovce tály v minulém roce rekordní rychlostí

18.04.2020

Mnohé vědecké studie se shodují na tom, že v loňském roce došlo k rekordně rychlému tání ohromných ledovců v Grónsku, což se negativně podepisuje v podobě zvyšování hladiny světových oceánů. Podrobné studie mapují Grónské ledovce už od roku 1948 a k rychlejšímu tání dochází zejména z důvodu zvyšujících se teplot a atmosférickými cirkulačními vzory.

Neustálé změny klimatu vědce nutí k zamyšlení, protože nezadržitelně tají kilometrové masy ledu, které se zde tvořily tisíce let. Podle profesora Marca Tedesa z Kolumbijské univerzity, jež se zabývá výzkumem klimatu, bude mít tání ledovců ohromné dopady na všechny oblasti světa.

Studie z belgické univerzity Liege nedávno zveřejnila ve vědeckém časopise The Cryosphere List překvapivé poznatky. Vědcům se podařilo vypočítat, že Grónské ledovce uvolnily přibližně 600 miliard tun vody, což mělo za následek zvýšení hladiny moří o 1,5 milimetru. Zdá se to málo, ale pokud by došlo k úplnému roztání ledovců v Grónsku, zvýšila by se hladina světových oceánů o sedm metrů.

Vědci zároveň podotknuli, že za rychlejším táním stojí především vysokotlaké povětrnostní systémy. Z důvodu anticyklónových podmínek, které zde v posledních letech panují, dochází k blokaci tvoření mraků nad jižním Grónskem. Právě mraky fungují jako filtr slunečních paprsků, které postupně taví ledovou pokrývku.

Obdobné podmínky panovaly i na severu a západě Grónska. Zde se nejvíce na tání ledovců podílel teplý a vlhký vzduch, který sem přineslo větrné proudění z nižších šířek. Jen za posledních několik desetiletí přispělo tání ledovců v Grónsku k nárůstu hladiny světových oceánů o přibližně 22 procent. Pokud se nepodaří snížit emise CO2, mohla by se do roku 2100 zvýšit hladina až o jeden metr, což dokládá i mezivládní panel o změně klimatu podporovaný OSN.