Extrémní sucho v Somálsku: zemře až 350.000 dětí

11.04.2022

Zatímco Somálsko čelí tomu, co odborníci nazývají nejhorším suchem za posledních deset let, tíhu nesou děti. Rodiče se snaží je nakrmit, přičemž téměř polovina obyvatel země mladších pěti let bude pravděpodobně do června trpět akutní podvýživou. Tato humanitární krize je také zastíněna rusko-ukrajinskou válkou, protože veškeré úsilí, pomoc a financování se soustředí tam.

Nimco Abdi jemně položí svou šestiměsíční holčičku na plastové umyvadlo podepřené sisalovými provazy. Váha, na které umyvadlo visí, ukazuje 0,6 kamene (4 kg). To je téměř polovina ideální hmotnosti dítěte. Na svůj věk je příliš malinká. Oči má zapadlé, kosti vystouplé a pleť vrásčitou a bledou. Když ji Nimco zvedne, vydá slabý, sotva slyšitelný výkřik. "Kdysi jsem ji kojila. Ale udělalo se mi špatně z nedostatku jídla. A ona tak zhubla, že jsem se rozhodla, že ji sem přivezu. Aspoň dostane mléko a léky," říká Nimco.

Nimco právě dorazila do centra pro stabilizaci podvýživy v Luuq, 500 km od Mogadiša v jihozápadním Somálsku. V zařízení dostane lůžko, o které se bude muset dělit s jinou matkou. Její příběh je jedním z mnoha matek, které čelí potenciální smrti svých dětí podvýživou. „Pokud se nic neudělá, předpokládá se, že do léta letošního roku zahyne 350 000 z 1,4 milionu těžce podvyživených dětí v zemi,“ varuje Adam Abdelmoula z Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.

"V této zemi již 70 % dětí ve školním věku nenavštěvuje školu. Pouze v jedné oblasti vedlo sucho k uzavření 40 škol a to bude trend v mnoha oblastech postižených suchem," uvedl. “ pokračuje a dodává, že některé dívky se předčasně provdávají, protože je jejich rodiny nemohou uživit.

Opuštěné vesnice

Fatuma Mohamed, zdravotní sestra z podvýživového centra Luuq, říká, že kapacita lůžek je 18, ale je zde více než 50 dětí a jejich matek. "Naší starostí jsou velká čísla, která dostáváme. Jsme přetíženi a pracujeme nad rámec naší plné kapacity. Dochází nám lékařské zásoby," říká.

Některé děti jsou tak slabé, že umírají na cestě.

"Ženy přicházejí s těžce podvyživenými dětmi. A většina z nich má také akutní vodnatý průjem a spalničky," pokračuje. Toto centrum je pouze letmým pohledem na situaci v Somálsku. Sucho zasáhlo 4,5 milionu lidí. V řece Juba, největší v Somálsku, nezbývá téměř žádná voda.

Podle OSN bylo téměř 700 000 lidí nuceno opustit své domovy, aby hledali jídlo a vodu pro sebe a svoje zvířata, a počty stále rostou.
Vyskytly se čtyři sezóny bez dešťů a teploty jsou nesnesitelně vysoké – v 90% země je sucho.

Podél silnic ve venkovských oblastech se všude povalují mršiny zvířat – mrtvé kozy, osli a velbloudi. To je katastrofa pro mnoho Somálců, kteří si vydělávají na živobytí chovem a prodejem zvířat. Ceny potravin a vody rostou. Vesnice jsou opuštěné, protože se lidé stěhují blíže k městským centrům při hledání záchrany. Ti, kteří zůstávají doma, jsou staří, kteří čekají - buď na déšť, nebo na to, až se jejich potomci vrátí s vodou.

Sucho se netýká jen Somálska, ale i mnoha dalších částí Afrického kontinentu. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) uvádí, že nejméně čtvrtina všech Afričanů čelí krizi potravinové bezpečnosti.

Tábory pro vnitřně vysídlené osoby jsou rozesety po celé zemi. A stále přibývají nové. Někteří lidé se ani nevzpamatovali ze sucha v roce 2017, které bylo prohlášeno za národní katastrofu, než udeřilo to letošní.

To nejhorší teprve přijde

V táboře v Galkayo, stovky kilometrů severně od Luuq, sedí Hawa Fargod v sedmém měsících těhotenství, se svými dvěma malými dětmi. Její provizorní chýše, stejně jako stovky dalších zde, je vyrobena z klacků a pokrytá taškami a oblečením. Její krb je už několik dní studený.

Vedle sedící Hawa Sharif vypráví o svojí třídenní cestě do tábora na oslím povozu se svými pěti dětmi. Osel zemřel okamžitě, když se dostali do tábora.

"Ten osel byl poslední přeživší zvíře, které jsme měli. Všechno ostatní zemřelo."

Sucho přimělo rozdělit členy rodiny od sebe – muži odešli do měst, aby si vydělali na živobytí, zatímco ženy a děti se stěhují, kde mohou získat pomoc. Humanitární agentury tvrdí, že existuje obrovská finanční krize. Mají jen 3 % toho, co je potřeba k zásahu v zemi. Snaží se poslat kamiony s vodou, zásoby jídla a lékařskou pomoc. To se ale nemůže dostat ke všem – a v příštích několika týdnech to nebude možné, pokud nebudou k dispozici další finanční prostředky a dary. Vzhledem k tomu, že dubnové srážky mají být průměrné nebo podprůměrné, panují obavy, že to nejhorší teprve přijde. Tato humanitární krize je také zastíněna rusko-ukrajinskou válkou, protože veškeré úsilí, pomoc a financování se soustředí tam.

Hawa Fargod moc dobře zná pocit blížící se zkázy. Sama se potýká s onemocněním ledvin i nemocnými dětmi a do budoucna nemá naději. "Bojím se o své děti," říká zlověstně.

Zdroj: Mercy Juma, BBC News