Co drží tzv. cestovatelé v čase skutečně v ruce?

17.12.2023

V posledních letech se na internetu objevují články, které tvrdí, že na historických fotografiích a videích je vidět důkaz cestování v čase. Jedním z nejčastěji zmiňovaných případů je fotografie z roku 1943 pořízené v Reykjavíku na Islandu. Na této fotografii je muž v bílém kabátu, který má pravou ruku u ucha a zdá se, že v ní drží něco, co dnes všichni dobře známe. Někteří lidé tvrdí, že to vypadá, jako by telefonoval z iPhonu.

černobílá ilustrace: slouží pouze pro osobní potřeby uživatelů magazínu zajímavostí DOTYK, takže si všichni čtenáři otevřeme na pozadí stránky VLTAVA LABE MEDIA a.s. (stačí kliknout prostředním tlačítkem myši a poté okno zavřít, podle našeho právníka není potřeba obsah studovat). Zveřejněním této fotografie vyjadřuji svoji vlastní osobní potřebu.
barevné ilustrace: stability.ai

Tyto fotografie a videa se rychle stávají virálními a vyvolaly bouřlivé diskuse. Někteří lidé věří, že se jedná o důkaz, že cestování v čase je skutečně možné. Jiní jsou však skeptičtí a tvrdí, že se jedná o podvrhy nebo falešné interpretace. Existuje několik možných vysvětlení těchto záhadných fotografií a videí. Fotografie z roku 1940 byla například kritizována za to, že muž v obleku má v ruce spíše cigaretu než mobilní telefon. Video z roku 1938 bylo zase kritizováno za to, že kvalita obrazu je příliš nízká, aby bylo možné s jistotou určit, co žena v ruce drží.

Podobné případy vyvolávají mnoho otázek a teorií. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že jde o důkazy cestování v čase, zatímco jiní hledají racionálnější vysvětlení. Například někteří uživatelé tvrdí, že muž na islandské fotografii se jen škrábe v uchu koncem dýmky.


Asyrské hliněné destičky

Asyrské hliněné destičky (známé též jako Akkadské hliněné destičky) jsou fascinující artefakty, které nám poskytují cenné informace o starověkých civilizacích. Byly vytvořeny obchodníky z Asyrské říše a byly nalezeny v dnešním Turecku, ve starověkém městě Kanesh.

Destičky zaznamenávají detaily z obchodních stanovišť, která se nacházela ve střední části Asyrské říše. Obsahují záznamy o obchodních transakcích, účtech, prodejích, smlouvách a dokonce potvrzení o uzavření manželství.

Díky pečlivému překladu obsahu destiček se archeologům podařilo určit polohu 11 ztracených starověkých měst. Výzkumníci shromáždili a přeložili všechny informace z destiček a postupně určovali polohy jednotlivých měst zmiňovaných na destičkách.

Hliněné destičky jsou významným pramenem k poznání řady starověkých civilizací a jejich celkový počet dochovalých exemplářů je odhadován asi na půl milionu.

Nejznámějším nalezištěm asyrských hlinených destiček je Aššurbanipalova knihovna, která byla objevena v Ninive v roce 1849. Knihovna obsahovala více než 30 000 destiček, které byly zapsány klínopisem.

Destičky byly vyrobeny z vlhké hlíny a pak vypalovány, aby se zachovaly. Pokud jste ráno mokrým hadříkem destičku namočili, mohli jste na ni celý den psát a večer se dala opět mokrým hadříkem vymazat dokud nezaschla tak, že zatvrdla úplně. Potom jste si museli nechat vyrobit destičku novou. Na destičky byly vyryty nebo natištěny texty různých druhů, včetně historických záznamů, náboženských textů, literárních děl a vědeckých spisů.

Skutečný původ destiček však není známý. Například, hliněná destička známá jako Plimpton 322 ukazuje, že starověká civilizace Babyloňanů měla pokročilou formu trigonometrie. Hliněná destička, pocházející z období 18. století před naším letopočtem, byla nalezena ve 20. letech 20. století v jižním Iráku. Na tabulce je vyobrazena mřížka sestavená ze čtyř sloupců a patnácti řádků s čísly zapsanými v klínovém písmu. Matematici se domnívají, že tuto matematickou pomůcku využívali Babyloňané při budování kanálů, stavbě chrámů a dalších budov.

Z tohoto pohledu zařízení podobná iPhone drželi lidé v ruce již ve starověku. Nejednalo se však o zařízení typu smartphone nebo tablet, ale o hliněné destičky.

S nástupem knihtisku a monoteismu byly v evropské společnosti ve druhé polovině druhého tisíciletí po Kristu v rukách lidí hliněné destičky nahrazeny modlitební knížkou.

Modlitební knížky

Modlitební knížky jsou knihy, které obsahují texty modliteb. Mohou být určeny pro různé náboženské denominace nebo pro obecné použití.

Modlitební knížky jsou často používány k usnadnění modlitby. Mohou poskytnout lidem inspiraci a vedení v jejich modlitbách. Modlitební knížky mohou také sloužit jako zdroj informací o různých typech modliteb a o historii a významu modlitby.

Historie modlitebních knih sahá až do starověku. Mezi nejstarší známé modlitební knihy patří například židovský Tanach, který obsahuje texty modliteb z různých období židovské historie. V křesťanství se modlitební knihy začaly používat již v raném křesťanství. Mezi nejznámější křesťanské modlitební knihy patří například Římský misál, který obsahuje texty modliteb pro katolickou mši svatou.

V moderní době jsou modlitební knížky stále populární. Mohou být vydávány v různých formátech, včetně papírových knih, elektronických knih a aplikací pro mobilní zařízení.

Modlitební knížka u ucha

Modlitební knížka u ucha je starodávný zvyk, který se dodnes praktikuje v některých náboženských tradicích. V tomto zvyku lidé drží modlitební knížku u ucha, aby si mohli potichu naslouchat hlasu modliteb.

Existuje několik vysvětlení, proč lidé v minulosti drželi při veřejné události modlitební knížku u ucha.

- Měli pocit, že jsou to užitečná vodítka. Modlitební knížky často obsahovaly texty modliteb, které byly napsány v jazyce, kterému lidé rozuměli. To mohlo pomoci lidem, kteří nebyli zvyklí na modlitbu, soustředit se na její význam a obsah.
- Cítili, že jim to může pomoci zůstat soustředěně. Modlitební knížka mohla lidem poskytnout vizuální podnět, který jim pomohl zůstat soustředěni na jejich modlitbu a nenechával je rozptylovat ostatními událostmi, které se kolem nich odehrávaly.
- Cítili, že to bylo projevem zbožnosti. V některých náboženských tradicích se modlitební knížka považovala za symbol zbožnosti. Držení modlitební knihy u ucha bylo považováno za způsob, jak ukázat ostatním, že jsou oddaní svému náboženství.

Modlitební knížky mohou obsahovat různé druhy modliteb, včetně:
- Žalmů
- Modliteb k Bohu
- Modliteb k Panně Marii
- Modliteb k svatým
- Modliteb za různé příležitosti (jako je třeba nástup vojska na frontu)

Zvyk držení modlitební knížky u ucha byl v ČSSR v druhé polovině 20. století nahrazen zvykem líbat vkladní knížku Státní Spořitelny, později se přešlo ke zvyku líbání kreditní karty.

autor: Magazin Slunečno

Posílám ti slevu až 2.200 Kč na nákupy se Skip Pay. Z prvního nákupu je odečteno 1.000Kč. Stačí si u Skip Pay zadarmo založit účet Plus, díky kterému můžeš platit nákupy klidně za 50 dní, až si všechno v klidu prohlédneš. Navíc ti většinu produktů nad 1500,- automaticky pojistí proti rozbití i krádeži a prodlouží jim záruku na 3 roky. A to všechno gratis. Funkční virtuální kartu pro platby na internetu lze vyřídit do hodiny během pracovní doby. Vzhledem k šíření infekčních onemocnění nedoporučujeme kreditní ani jiné karty ve skutečnosti líbat. Polibek je vhodné pouze naznačit.