Past pro kulohlavce

07.01.2014

To místo je dějištěm podobných dramat poměrně často. Zprávy o uhynulých kulohlavcích přicházejí z jinak krásného koutu Nového Zélandu s příliš vysokou frekvencí. Mělčina pláže Farewell Spit na severozápadním pobřeží novozélandského Jižního ostrova kulohlavce přitahuje. Bohužel.  

Naposledy se stala hřbitovem pro 39 kulohlavců, kteří jsou podobní delfínům, na počátku týdne.  Dvanáct z nich uhynulo, ostatní byli utraceni. Experti je nechtěli vystavit pomalému umírání na souši. K eutanazii přistoupili až poté, kdy měli naprosto jasno, že nedokáží krásné mořské tvory vrátit do bezpečných hlubokých vod.

Místo u pláže Farewell Spit je pro kulohlavce pastí, ze které nemohou uniknout. Uvíznou buď přímo na pláži nebo v mělké vodě, odkud neumějí vyplavat.  Pod hladinou jsou silné nánosy z písku, pláž je navíc dlouhá a mělká.  Smrt tady číhá často. Nyní 39, takřka přesně před rokem zde uhynuly také čtyři desítky kytovců, nedlouho předtím dalších patnáct.

Vědci ale přesně netuší, proč do mělkých vod připlouvají celá hejna zvířat. Nevědí to ani na Novém Zélandě, ani třeba na Floridě, kde mají s kytovci na pláži také bohaté zkušenosti. Teorií, proč se kulohlavci vydávají vstříc téměř jisté smrti, je mnoho. Selhání orientačního smyslu, rušivé signály pod vodou, nemoci, sonary a jejich ultrazvukové vlny, vibrace motorů, zvědavost, neopatrnost při lovu. Mnohdy se spekuluje o jejich cílených sebevraždách, od této teorie se ale experti odklánějí.

Snad až jednou věda pokročí a vysvětlí hromadné cesty kulohlavců na mělčinu, stoupnou i šance na jejich záchranu.

autor: Andrea Němcová