Altocumulus aneb fronta přichází

14.01.2014

Na rozdíl od oblastí typu egyptské Hurghady, kde po většinu roku panuje azurově modrá obloha, bývá naším -  téměř každodenním -  společníkem oblačnost. Ať už se jedná o jakýkoliv druh oblaku, vždy vzniká stejným způsobem, a to ochlazováním vzduchu, respektive kondenzací (přeměna plynného skupenství na kapalné).

Přestože existuje nespočet typů mraků, lze je podle jejich tvaru a výšky výskytu rozdělit do několika základních druhů. Tuto specifikaci před několika stoletími vypracoval britský amatérský meteorolog Luke Howard (1772 – 1864). Podle toho, v jaké výšce se daná oblačnost nachází, se rozděluje do tří skupin – nízká oblačnost (do 2 000 m), střední oblačnost (od 2 do 6 000 m) a vysoká oblačnost (od 6 000 m). Dle jejich tvaru se pak dělí do deseti skupin – Stratocumulus, Stratus, Nimbostratus, Altostratus, Altocumulus, Cirrostratus, Cirrus, Cirrocumulus, Cumulus a Cumulonimbus.

Moderní výpočetní technika se nevyhnula ani oblasti meteorologie, díky tomu jsou v dnešní době předpovědi mnohem přesnější. Samozřejmě ve smyslu prognóz na několik nejbližších dní. Ani v dnešní moderní době totiž není možné předpovědět počasí na delší období, a to z toho důvodu, že stejně jako hlubiny oceánů i atmosféra stále ukrývá svá tajemství. Díky družicím rozmístěných kolem naší planety je v současnosti možné sledovat oblačnost prakticky kdekoliv na světě, s předstihem tedy víme například o blížící se studené frontě.

Brzký příchod frontálního systému lze však vypozorovat i ze samotné oblačnosti. Dobrým zvěstovatelem mohou být oblaka typu Altocumulus. Tento druh patří do oblačnosti středních pater, tj. výška od 2 do 6 000 m. Jedná se o specifické houfy malých bílých či šedých mraků, které často bývají pravidelně uspořádané a někdy také seřazené do vůči sobě rovnoběžných pásů. Pokud se k sobě navzájem přibližují, znamená to blízký příchod frontálního systému. Během pondělního dne byl tento jev k vidění například v severozápadních Čechách. A opravdu – v odpoledních hodinách došlo k přibývání oblačnosti spojené s frontálním systémem, který bude počasí u nás ovlivňovat v nejbližších desítkách hodin.

I přes moderní současnost ale počasí stále nepřestává překvapovat, dobrým příkladem může být letošní zima. Tedy spíše podzim, který ještě neskončil. Ani nejbližší období totiž celodenní mrazy a sníh i do nejnižších poloh nepřinese, prazvláštní zima tak prozatím nekončí.

autor: Kamil Sojka