Reykjavík alias metropole severu

22.01.2014

Evropský kontinent je sice druhým nejmenším na světě (pokud nebereme v potaz Eurasii), avšak s více než 700 000 000 obyvateli (cca 10% obyvatelstva celé planety) druhým nejzalidněnějším. Nejvíce Evropanů najdete v Evropě západní, naopak řídce obydlený je sever a Pobaltí. Pokud nebudeme počítat východní část Ruska, nejvíce obyvatel najdeme v Německu. Nejzápadnější a nejizolovanější evropská země však zůstává poněkud v tichosti, stejně tak jako její metropole.

Island má o něco méně obyvatel než Brno, které má přes 200 km². Naproti tomu má severský stát přes 100 000 km². Téměř stejný počet lidí tak žije na ploše, která je cca 500x větší. Většina obyvatel Islandu je shromážděná v hlavním městě Reykjavíku a jeho okolí. Reykjavík v překladu znamená „kouřová zátoka“, což je odvozeno od častých mlh v této oblasti. Z Prahy žádný přímý letecký spoj na Island neexistuje, nicméně od našich sousedů již ano. Island je od nás vzdálen zhruba stejně jako egyptská Hurghada, čistá doba letu tak také vyjde na nějaké čtyři hodiny.

Přímo v Reykjavíku letadla nepřistávají, mezinárodní letiště leží v cca 50 km vzdáleném Keflavíku, v kterém žije přes 7 500 lidí (v islandském měřítku se již jedná o plnohodnotné město). Už pár let se jedná o vybudování moderní (a první) železnice mezi Keflavíkem a Reykjavíkem, zejména kvůli finanční stránce však zatím výstavba nezačala. Z Keflavíku se tak do metropolitní oblasti dostanete buď taxíkem či autobusem.

Reykjavík a Keflavík spojuje klasická asfaltová silnice, horší je to v „pustinách“. Pokud uvažujete nad návštěvou Islandu, nejlepší jsou letní měsíce. Ne tak kvůli vyšším teplotám, ale spíše kvůli světlu. V červnu a červenci slunce totiž svítí více než 20 hodin. Na druhou stranu i samotní ostrované mají s touto skutečností menší problémy, respektive jejich spánkový režim.

Reykjavík sice nenabízí žádné velkolepé stavby, přesto ale něčím vybočuje. Největší islandské město je sice metropole evropského státu, ono samotné však leží v Americe. Tedy alespoň z geologického hlediska - menší část ostrova společně s metropolí totiž leží na Severoamerické litosférické desce. Island je s USA trochu spojen i politicky. Nejzápadnější evropský stát nemá vlastní armádu, dle dohody by tedy jejich území v případě napadení bránila síla Spojených státu amerických.

Poloha na rozhraní dvou litosférických desek ale přináší tamním obyvatelům jednu značnou výhodu – neomezený zdroj energie. Geotermální elektrárny tak pracují o sto šest a problém s vyhříváním obytných prostor je vyřešen. Jsou zde vyhřívané i některé chodníky, takže není třeba posypové soli. Díky přirozené geotermální aktivitě na Islandu narazíte na spoustu potoků či jezírek, v kterých se dá díky vysoké teplotě vody (okolo 40°C) koupat i v mrazivém počasí. U příliš horkých zdrojů vod jsou varovné cedule v angličtině s uvedenou teplotou.

Samotné město nabízí několik zajímavých míst, všechna jsou uvedena v turistických průvodcích a dalších. Reykjavík ale již sám o sobě působí nezaměnitelným kouzlem. Za prvé je to samotnými domky, které jsou stavěny v klasickém severském stylu. Za druhé je to rozestavěním budov, většina domků je rovnoměrně rozložená, což působí dost uklidňujícím dojmem. Pak je to samotnou náturou ostrovanů, na Islandu panuje zvláštní, ale příjemné prostředí, které vzniklo spojením amerického a evropského stylu. No a výsledkem je islandský způsob života.

O Islandu se často píše, že je bez stromů. To ano, ale v prostředí hlavního města je vegetace vysázeno dost. Pokud tedy přijedete v letním období, o kus zeleně rozhodně nepřijdete.

Pokud si budete chtít dopřát pauzu od procházení městem, můžete navštívit některý z přilehlých venkovních bazénů, které fungují po celý rok. Ano, tipujete správně, i zde se využívá geotermální energie a voda v bazénech tak po celý nabízí příjemnou teplotu (kolem 27°C). Reykjavík je jedinečný, stejně jako celý ostrov.

autor: Kamil Sojka