Včely v zimě nespí a nelétají na záchod

29.01.2014

Když včely v lednu vyletují, to nedobrý rok ohlašují.

V lednu silný led, v květnu bujný med.

Jaký tedy bude podle lednových pranostik rok 2014, když na počátku ledna stouply teploty poměrně vysoko nad nulu a v závěru měsíce naopak mrzlo?

I když včely v zimě nespí a neodpočívají, potřebují v zimním období klid a dostatek energie. Aby zimu přečkaly a nezmrzly, musí se přikrmovat a mít v úlu dostatek vlastních zásob. Pokud mají potřebný klid a krmivo, začínají většinou od poloviny do konce ledna plodovat.

Včely dokáží přečkat zimu i v tuhých mrazech. K tomu, aby ji přežily až do jarních měsíců než vyletí z úlu, potřebují hodně energie. Před zimou musí ochránit nejen sebe, ale i matku a nově se líhnoucí přírůstky, aby zachovaly včelstvo. Proto se semknou a vytvoří shluk - chomáč, ve kterém udržují pomocí pohybu křídel stálou teplotu. Aby včely, které jsou vně chomáče nezmrzly, vyměňují si neustále místa a pravidelně se střídají s těmi, které jsou uvnitř. Instinktivně jsou přimknuty jedna k druhé a uvnitř chomáče udržují teplotu kolem 20 až 30 stupňů Celsia. Ve shluku vytvářejí většinou tvar koule, protože tento tvar umožňuje včelám nejmenší ztráty tepla.

To, že včely nespí, můžeme slyšet, když přiložíme ucho k úlu.

Dostatek energie získají včely nejen přikrmováním, ale i ze zásob medu a pylu, který si na zimu ukládají do pláství. Proto je vhodné nestáčet po poslední snůšce všechen med a nechat v plástvích včelkám něco na zimu. Včely postupně odvíčkovávají buňky v plástvích, ze kterých padá na dno úlu „měl“ – směs vosku, nečistot a parazitů. Měl se většinou v lednu odebírá pro vyšetření případné infekční nemoci - varroázy. Podle mělu včelař pozná i to, zda mají včelky dostatek zásob. Pokud ne, musí je přikrmovat.

Aby včely neznečisťovaly svými výkaly plásty, a nezvyšovaly tím riziko infekce, zařídila to příroda tak, že výkaly ukládají včely do výkalového váčku. Ten s příchodem jara a prvním letem z úlu takzvaně vypráší. Pokud se během zimy oteplí nad 5 stupňů Celsia, včely na chvíli vylétnou a váčky vyprázdní. Výkalový váček dokáže pojmout množství vyšší než je polovina hmotnosti včely. Pokud je zima dlouhá a včely nemohou ven, je větší pravděpodobnost výskytu nemocí. Při mírné a krátké zimě onemocnění příliš nehrozí. Leden je tedy kromě přípravy na novou sezonu pro včelaře i obdobím, kdy zjišťuje případné riziko infekce a provádí opatření proti varroáze.

A co říkají výzkumy, které se provádějí například v univerzitní experimentální stanici v americkém Wyomingu? Tamní vědci zjistili, že povrchová teplota chomáče neboli zimního hroznu, který včely v úlu vytvoří, je kolem 13,9 stupňů Celsia. Až když teplota vzduchu vně chomáče klesne, zvyšují včely svoji aktivitu, k čemuž potřebují dostatek energie z potravy. Prokázalo se totiž, že včely nezabíjí zima, ale hlad, tedy když nemají přes zimu dostatek potravy.

Text a foto: Běla Nedorostová