Zima v Karlově Studánce

29.01.2014

Jednou z mála výjimek, která povoluje průchod první zónou a rezervacemi Hrubého Jeseníku, je trasa z Karlovy Studánky na uchvatný vyhlídkový vrchol Pradědu. Pro fyzicky zdatné majitele sněžnic nebo běžkaře se zde nabízí scénicky, přírodopisně i architektonicky bohaté putování historickou zemí Slezsko. Ne omylem ji americký list The New York Times zařadil na začátku roku 2013 mezi nejzajímavější turistické cíle světa.

Trasa zeleného značení začíná v lázních Karlova Studánka (800 m). Ta je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu (800 m n. m.), druhou nejmenší obcí u nás, ale hlavně vstupní branou na druhý nejvyšší vrchol České republiky – Praděd (1492 m n. m.). Právě kolem Studánky najdete ty nejatraktivnější naučné stezky, turistické a lyžařské trasy Hrubého Jeseníku.

Nejen já si jistě spojuji tuto lázeňskou obec (založena r. 1785) s bohatou lidovou architekturou, zde představenou hlavně v podobě „dřevěného empíru“. Prvními lázeňskými domy byly Hostinský dům (Bezruč) a Knížecí dům. Dnešní jádro městské památkové zóny, kterou vlastně tvoří dřevěné lázeňské domy v klasicistním empírovém stylu vybudované v letech 1803 až 1893 podél hlavní ulice, je lehce dostupné.

Typická černobílá architektura dává Karlově Studánce jedinečný kolorit. Jednou ze zajímavých budov je i unikátní stavba hudebního pavilonu (1836–1837), která stojí na kamenné podnoži, je členěná toskánskými sloupy a pilastry, které nesou římsové kladí. Méně ke cti a prospěchu je jí však fakt, že už před r. 1988 byla zapsaná do státního seznamu nejohroženějších památek (chráněnou památkou je již od roku 1958). Kontrukční stav pavilonu je v zoufalém stavu, přičemž především havarijní stav střešní krytiny z dřevěného štípaného šindele mu nevěstí dlouhého „života“. I proto je ta vaše šance jej vidět na vlastní oči možná tou poslední. Co do přírodních zajímavostí tu ale nebudete smutnit.

Dříve než vstoupíte na území Národní přírodní rezervace Praděd se vlevo nad vámi rozloží kamenné moře vrcholu Sutě (1224 m) a napravo minete naučnou stezku kouzelným kaňonem Bílé Opavy, který je schůdný jen za velmi nízké sněhové pokrývky. Nejvyšší partie Jeseníků představují přirozená společenstva lesů – kam oko dohlédne je zeleň a ten vzduch tady, ostrý jako břitva a těžko najít čistší … Ani mě nepřekvapuje, že sem mají nákladní auta zákaz vjezdu. Na dominantu vrcholu Pradědu (1491 m) s kruhovým rozhledem a občerstvovnou vás přivede modrá značka odbočkou ze zelené. Tabulové skály bokem od cesty jsou sice nepřístupné, ale kousek od nich leží jiná zajímavost – historický trojmezník.

Pokud by vás uspokojila kratší túra do míst, kde nepotkáte moc turistů, vydejte se ze Studánky třeba k Rolandovu kameni. Vyhlídková skála nabízí panorama Jeseníků včetně Pradědu a je přístupná po modře značeném lázeňském chodníku.

Info: www.kstudanka.cz , lyžařské běžecké tratě: www.peras-ski.cz

text a foto: Dana Jakoubková