Slovníček na zimu. Jaký je rozdíl mezi ledovkou, náledím a námrazou?

02.02.2014

Pořádná zima s pořádnou sněhovou pokrývkou se u nás stává pomalu vzácností. Kdeže jsou ony „ladovské“ zimy, jaké známe z idylických obrázků tohoto českého malíře… O to víc si vychutnáváme, pokud přece jen sníh napadne. Co však víme například o této „bílé peřině“? Pojďme se na sníh, zimu a klimatické jevy s nimi spojené podívat zblízka…

Když už nám tedy sníh padá, ne vždy to bývá romantické chumelení. Někdy nás zaskočí pořádná sněhová bouře. Nečekejte však hromy a blesky, ty nejsou základním kriteriem pro označení tohoto druhu nepřízně počasí, bývají sice občas přítomny, ale ne nutně. U pojmu sněhová bouře jde především o spojení silného větru a sněžení, často také mrazu. Viditelnost se výrazně snižuje, podle meteorologů dochází až ke splynutí země a oblohy. Tento jev může zcela ochromit dopravu a znesnadnit život ve městech i obcích, dochází k poškození elektrického vedení a dalším škodám. Často se k sněhové bouři přidává také tzv. bílá tma. Během silného sněžení dochází k nulové viditelnosti. Takto se označuje stav, kdy není možné vidět ani předměty v bezprostřední blízkosti.

Život nám mohou znepříjemnit také sněhové jazyky. Jsou to místa se sněhovou pokrývkou, většinou protáhlého, „jazykovitého“ tvaru. Vznikají působením větru během sněžení anebo naopak v době, kdy sice nesněží, ale sníh se ukládá za terénními či jinými překážkami. Vznikají tedy na závětrné straně. Nepříjemné jsou zejména, pokud vítr nafouká prachový sníh na vozovku. Při těžkém, vlhkém sněhu, jaký se vyskytuje při teplotách okolo bodu mrazu, se sněhové jazyky netvoří. Větší než sněhové jazyky jsou pak závěje. O těch hovoříme většinou tehdy, pokud pruhy navátého sněhu jsou vyšší než 25 cm a širší než 2 metry. Další nepříjemnou překážkou může být návěj, která se tvoří oproti sněhovému jazyku na návětrné straně před překážkou.

Kromě neočekávaného množství sněhu se musíme v zimě často potýkat také s tzv. námrazovými jevy. Rozumí se jimi ledovka, náledí a námraza. Vznikají při teplotách lehce nad nulou anebo naopak zhruba do mínus dvanácti.  A jaký je mezi nimi rozdíl? Ledovka vzniká ve chvíli, kdy voda dopadá na promrzlý povrch, tedy s teplotou pod bodem mrazu. Voda po rozlití ihned zmrzne a vytvoří průhlednou kluzkou vrstvu. Tvoří se na vozovkách, chodnících, zábradlích, větvích stromů, drátech a podobně. Náledí vzniká naopak ne okamžitým, ale postupným mrznutím vody na zemském povrchu a to nejen při mrholení či dešti, ale také při tání sněhu, pokud teplota klesne pod bod mrazu. Rozdíl mezi ledovkou a náledím je tedy v mechanismu jejich vzniku. O námraze mluvíme tehdy, když kapičky vody z mlhy anebo oblačnosti či při vlhkém vzduchu například u vodních nádrží přijdou do styku s prochlazeným povrchem. Obalí například větve stromů, zábradlí, elektrické vedení, antény, ploty či budovy a propůjčuje jim až romantický vzhled. Nejrychleji narůstá na předmětech obrácených proti větru a čím je vítr silnější, tím rychleji námraza roste. Pokud jsou podmínky pro vznik námrazy dlouhodobě příznivé, dochází kvůli jejímu intenzívnímu usazování k poškození sloupů elektrického vedení, ohýbání konstrukcí, lámání větví a podobně. Škody vznikají také při jejím opadávání.

Tak, maličko jsme nahlédli do zimní kuchyně a teď už si můžeme jen přát, abychom si počasí tohoto ročního období mohli vychutnávat jenom z těch příjemnějších stránek.

autor: Anna Hrušková

foto: thinkstock.cz