„Polární“ velbloud vyznamenaný v Berlíně

09.02.2014

S počasím, podnebím, mrazem, nebo teplem máme kromě prostředí spojeny i automatické představy, jaká zvířata k nim patří. Zimu na Aljašce si zcela přirozeně přiřadíme např. ke psům Husky, polární kraje k lednímu medvědovi, sněžné sově, polární lišce a podobným živočichům. Ale hluboké mrazy a velbloud? Jde to k sobě?

Bitva o Stalingrad v letech 1942 a 1943 asociuje u většiny z nás známé záběry umrzlých vojáků wehrmachtu na širých pláních kolem řeky Volhy a na druhé straně zcela samozřejmý pobyt ruských vojáků v třeskutých mrazech a tuhé zimě.

Je však veřejně prakticky neznámou skutečností, že významným pomocníkem, a to na obou stranách konfliktu, byli velbloudi! Jako tažná zvířata je použili Rusové v 308. střelecké divizi. Ta se v roce 1942 formovala v kazachstánské Astrachani v rámci 28. záložní armády. Kvůli nedostatku koní a nákladních aut zrekvírovala armáda pro divizi všechny dostupné velbloudy z okolí. Němci se k nim dostali později jako ke kořisti. Na obou stranách fronty byl pak využíván i jako spolehlivý tahoun saní s raněnými vojáky.

Výhodou velblouda proti koním bylo, že dokázal „pracovat“ dlouho bez vody a jídla a dokázal snášet výborně i výrazné teploty pod bodem mrazu (v podmínkách střední Asie se dvouhrbý velbloud pohyboval v teplotách od 50 °C do -25 °C). Velbloud výborně zvládal kalmyckou step, kde (jako tehdy ostatně v celém Sovětském svazu) nebyly žádné dokonalé a zpevněné dopravní komunikace, kromě toho jeho široká chodidla se méně bořila do sněhu, stejně jako se nebořila do písku pouští. Vojáci spočítali, že asi tisícovka velbloudů by nahradila přes 130 nákladních automobilů. Byli i výkonnější než koně – dva páry velbloudů nahradily tři páry koní, velbloudi utáhli i více než tunu těžká děla.

Zajímavé možná je, že v bojích o severní Afriku mezi Italy a Němci na straně jedné a Angličany, Kanaďany, Poláky a Čechoslováky na straně druhé ani jedna z armád „koráby pouště“ vůbec nepoužívala.

Dlouhosrstí velbloudi byli natolik váženými pomocníky Rudé armády, že jeden z nich, který dorazil až do Berlína (jménem Jaška), byl dokonce vyznamenán třemi rudými stužkami za zranění a bojové zásluhy o bitvu o Stalingrad. 308. střelecká divize (běžně nazývaná „velbloudí“) pak došla se zvířaty přes celý Sovětský svaz, Polsko a Německo až do srdce Třetí říše a již zmiňovaný velbloud Jaška se dostal dokonce až do rozstříleného Reichstagu, kam ho za odměnu dovedl jeho vozka.

Ti z velbloudů, kteří přežili válku (údajně jich bylo kolem 350), dožili svůj život v moskevské zoo. V Astrachani dodnes stojí pomník věnovaný válečným velbloudům. Velbloudi, pro Stalingrad netypické zvíře, bývali viděni v jeho ulicích a okolí coby tažná zvířata ještě v 70. letech minulého století. V zimě i v létě…

text: Pavel Hrabica

foto: pikabu.ru