Tip na výlet: Novozámecký rybník

09.02.2014

Rozlehlá vodní plocha na okraji obce Zahrádky u České Lípy patří k našim národním přírodním rezervacím. Historikové ji řadí mezi významná středověká vodní díla a datují vznik nádrže sousedící se soustavou tzv. Holanských rybníků už do roku 1416. O to více obdivuhodný je unikátní technický prvek hluboké skalní průrvy, která byla ručně vytesána za císaře Karla IV. do skály pískovce za účelem napájení i odtoku rybníka.

Oblast Holanských rybníků tvoří soustava 23 vodních nádrží, které napájí Bobří resp. Dolský potok. Leží sice mimo CHKO Kokořínsko, přesto se zde vyskytuje řada chráněných druhů. Ústředními rybníky této soustavy jsou rybník Dolanský a Holanský, a to především z pohledu vodohospodářského. Pro oko turisty je zajímavá hráz Dolanského rybníka, kde se zachoval zajímavý zbytek náhonu bývalého mlýna v podobě ve skále vytesaného tunelu. Moje oči ale zaujala stavba-nestavba u rybníku Novozámeckého, který spolu s rybníkem Břehyňským patří mezi národní přírodní rezervace zapsané do soupisu mokřadů a ptačích oblastí Ramsarské úmluvy. Právě zde se dochovaly dvě technické památky v podobě umělé skalní průrvy.

Ta, která rybník napájí se jmenuje Mnichovská, zásobená vodami Bobřího resp. Dolského potoka. Najdete ji u silnice č. 9 jižně od obce Zahrádky. Odtoková, konstrukčně složitější průrva zvaná Novozámecká, je dvakrát zalomená (patrně z důvodů tlumení povodňové vlny), odvádí vodu do Robečského potoka a po průchodu údolím Peklo za Českou Lípou ústí do řeky Ploučnice. Délka této průrvy je neuvěřitelných 175 metrů, maximální hloubka 14 metrů a šířka až sedm metrů. „No, musela to být těžká práce, vytesat to celé ručně “, říkám si stojíce nad propustí dřevěné zastřešené lávky, ze které je do průrvy dobře vidět. Kopii dřevného stavidla ze 17. století pod návalem uznání práce dávných robotníků pomalu ani nevnímám. Dokonce i na scénu z pohádky Z pekla štěstí štěstí, která byla natočena právě zde, se rozpomenu až mnohem později.

Vraťme se ale k Novozámeckému rybníku. Předmětem jeho ochrany je i největší rákosová plocha u nás (200 ha), tvořící mokřadní společenstva a stanoviště pro téměř 200 druhů ptáků. Dnešní plocha hladiny je 40 ha, ale ještě v 18. století dosahovala 300 ha, což lze vysledovat v 200hektarové ploše nánosů a rákosových porostů. Rybník je usazen v mělké kotlině a nejhezčí pohled na něj je od původního zájezdního hostince Na Staré poště, který stojí cca o deset metrů výše, než je hladina. Novozámecká průrva i historický domek porybného či hrázného (dnes rybářská bašta s půjčovnou loděk) je od hostince dvacet kroků.

Hostinec se nabízí jako vhodná základna pro jakoukoli turistiku; je tu velké parkoviště a dobrá kuchyně. V zimě se na rybníku bruslí a uvnitř hostince je velmi útulno. V létě zase láká rybník ke koupání a hospoda k posezení na čerstvém vzduchu. Ostatní rybníky soustavy jsou na opačnou stranu od hráze Novozámeckého, a nabízejí k přenocování tři kempy. Nejvýznamnějším z nich je Milčanský rybník nazývaný také Velká nohavice s kempem a s uměle vytvořenou písečnou pláží. Propojuje je také cyklotrasa č. 211 a č. 3086.

Info: www.ceskolipsko.info

text a foto: Dana Jakoubková