Války a počasí: Mlha přede mnou, mlha za mnou

12.02.2014

Mlha a nízké mraky. Nad americkými pozicemi v belgických Ardenách přelétává v prosinci 1944 i při nízkých mracích několikrát za den německá stíhačka. Luftwaffe už mele z posledního a spojenečtí vojáci se diví, že Hitler plýtvá nazdařbůh pro něj tak vzácným leteckým benzinem…

Přelety ojedinělých německých stíhaček nad západní frontou i při velmi nízké oblačnosti a občasných mlhách však nebyly náhodné. Hluk leteckého motoru měl přehlušit rachot tanků, které se přesouvaly co nejblíže k frontě, aby se Němci pokusili o poslední zoufalý zvrat v zápase proti obrovské přesile na západním bojišti.

Mlha zastavila letectvo

Nízká oblačnost a mlha byly tím, s čím generálové wehrmachtu ve svých plánech kalkulovali záměrně. Absolutní nadvláda amerického a britského letectva od vylodění v Normandii způsobovala už několik měsícům obrovské ztráty nejen vojákům, ale také na technice. Pro střemhlavé bombardéry představovaly německé obrněnce snadný cíl a motorizované divize nemohly přes den podporovat pěchotu.

Němci věděli, že možný úspěch ofenzívy v Ardenách jim přinese jedině špatné počasí, což byl z hlediska útočníka svým způsobem válečnický paradox. Nízké mraky a podzimní a zimní mlhy a inverze (nad kterými dnes obyčejně jen lomíme rukama) mohly jako jediní přírodní spojenci eliminovat americko-britskou vzdušnou nadvládu a staly se už při letním plánování útoků kalkulovaným pomocníkem.

Německá generalita měla k dispozici mapy počasí v tomto regionu v listopadu až lednu a vycházelo jí, že v půlce prosince nastane „dobré“ počasí.

Pozemní jednotky wehrmachtu tak mohly po zahájení ofenzívy počítat s tím, že poslední zbytky tankových sil nebudou vystaveny snadnému ostřelování a bombardování letadel.

Kýč na obloze, katastrofa na zemi

Postup německých jednotek se zastavil zhruba kolem Štědrého dne 1944. Příčinou nebyly jen docházející zásoby paliva (Němci počítali s tím, že se jim podaří obsadit zásobovací místa spojenců, což se neuskutečnilo) pro tanky a transportéry, ale i jasně modrá obloha, která vrátila do vzduchu spojenecké letectvo.

Jednak bylo možné ze vzduchu opět zásobovat obklíčené americké jednotky v Bastogne a jednak se bitevníky opět vydaly na lov německých tanků a vojáků. Kýčovitě modré nebe, tak oblíbené na obrazech nebo pohlednicích a barevných fotografiích, znamenalo pro hitlerovskou armádu konec nadějí na zlom ve válce, alespoň v západní části Evropy.

text a foto: Pavel Hrabica

na fotografii americký tank v Bastogne na centrálním náměstí, který připomíná boje v Ardenách