Labutě v zimě k ledu nepřimrzají. Lidé si ale často myslí, že ano

16.02.2014

Labuť velká je nejtěžším létajícím ptákem, který u nás žije. Současně je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě. Váží od sedmi do dvanácti kilogramů a má nejhustší opeření. Labuť létá rychlostí až 60 kilometrů za hodinu a není zrovna příliš zdatným a obratným letcem. Ke vzletu i přistání potřebuje poměrně dlouhou dráhu. Za snížené viditelnosti a při špatném počasí jsou pro labutě největším problémem dráty elektrického vedení, silnice a další překážky, které jim ztěžují přistání. Ročně řeší pracovníci záchranné stanice na Plzeňsku desítky případů poraněných nebo dokonce usmrcených labutí.

Množí se i případy, kdy lidé z obavy, že labuť na rybníku zamrzla, volají mnohdy zbytečně na záchrannou stanici. Tito severští ptáci jsou na zimu zvyklí a pokud se skutečně stane, že na zamrzlé hladině rybníka přimrznou, je to velmi ojedinělé. Stává se tak většinou jen tehdy, když je labuť oslabená nebo nemocná. V žádném případě se ji nesnažte z ledu vysekat, to raději zavolejte na záchrannou stanici.

Pokud mají labutě mladé a hnízdí na rybníku, zůstávají s nimi většinou do prvních mrazů, poté odlétají na zimoviště. „Zdravé a silné labutě snáší extrémní mrazy lépe než lední medvěd na severním pólu. Bylo dokonce zjištěno, že labutí peří izoluje mnohem lépe než huňatá srst. Z 99 procent hlášených případů přimrzlých labutí je bezpředmětných a neopodstatněných. Zdravá labuť k ledu prostě nepřimrzne. Za 20 let mé práce jsem od ledu odsekával labuť pouze ve čtyřech případech. Vždy se jednalo o poraněné či velmi slabé jedince,“ konstatuje šéf Záchranné stanice.    

V plzeňské Záchranné stanici živočichů pečují v tomto období o dvě mladé loňské labutě. Jedna je odchována z vejce a druhá, která byla v nepříliš dobré kondici, je z plzeňského Třemošenského rybníka.

A mají se labutě v zimě vůbec krmit? A když ano, tak kdy a jak? Dočtete se zde.

autor: Běla Nedorostová