Máte-li kde, postavte si iglú. Víte jak na to? Nezapomeňte si pilku!

17.02.2014

Knihy o životě Eskymáků patří k oblíbené literatuře a chuť vyzkoušet jejich způsob života měl učitě nejen v dětství leckdo. Pokusili jste se ale někdy postavit iglú? Pokud ano, nejspíš jste byli překvapeni, že to vůbec není jednoduché a hlavně se to bez zkušeností většinou málokdy podaří.

Tato kopulovitá stavba má podlouhlou předsíň, která chrání iglú před pronikáním zimy zvenčí a hlavní jednu či více obytných místností, kde se dá bydlet stejně, jako v klasickém domě. Přestože je iglú postaveno ze sněhových kvádrů, uvnitř je teplo. Sníh je totiž velmi dobrý izolant. Přestože venku zuří krutý mráz, uvnitř mohou teploty dosáhnout oproti venkovnímu prostředí rozdílu až šedesáti stupňů. Teplo uvnitř iglú udržují jeho obyvatelé hlavně svým tělesným teplem, postačí často také svíčka nebo malá lampička. Vchod bývá postaven pod úrovní podlahy, takže studený vzduch se drží u země, zatímco teplý stoupá vzhůru, tedy k místu, kde se zdržují obyvatelé iglú. Teplo se tedy drží uvnitř jako v bublině. Ve stropě je zbudován otvor, kudy uniká vydýchaný vzduch a zplodiny z vaření a hoření světelných zdrojů. A proč iglú neroztaje? Zvenku jej proti tání chrání mráz a navíc vzduch a led mají odlišné schopnosti udržovat teplo.

Stavba pravého eskymáckého iglú má své zákonitosti. Staví se zevnitř a to v místě s pevným a hlubokým sněhem. Nejprve je třeba si nařezat kvádry a to buď pilou na sníh anebo lopatkou. Pak si vytvoříme kruhový půdorys, udusáme jej a bloky pak stavíme po řadách zevnitř kolem dokola, dokud neuzavřeme kopuli. Řady se staví do spirály. Nakláníme a sesekáváme je přitom do středu, aby klenba nebyla příliš vysoká. Otvor do vstupního tunelu se vybourá až nakonec. Škvíry mezi kvádry se uhladí a ucpou z venkovní strany sněhem. Pak přijde na řadu vstupní tunel a jeho zakrytí proti větru a chladu. O něco jednodušší je stavba iglú takzvaným indiánským způsobem. Navrší se sníh na hromadu, počkáme několik hodin, aby si sníh „sedl“ a tento proces můžeme urychlit utlačováním sněhu. V hromadě vyhloubíme vnitřní místnost, která musí mít z důvodu bezpečnosti silné stěny. Pak přistavíme vchod v podobě tunelu, stejně, jako u eskymáckého iglú. Ani zde nezapomeneme na malý otvor ve stropě.

Podrobnějších návodů je v literatuře i na internetu celá řada. Každopádně je nutné počkat na to, až bude mít sníh tu správnou konzistenci ( musí být dostatečně hutný a udusaný ) a pak se obrnit trpělivostí při stavbě. Hodně zdaru!

autor: Anna Hrušková