T. G. Masaryk: Prezident i meteorolog. Kouř rovně, vítr je 0,5 metru

28.02.2014

T. G. Masaryka vnímáme většinou jako státníka, zakladatele Československa, politika. Jsme schopni si ještě vybavit jeho účast v tzv. hilsneriádě a v debatách kolem „Rukopisů“.

Málokdo je však dobře obeznámen s jeho vědeckou a publikační činností. Mezi jeho významné studie z konce 19. století, patří rozsáhlé dílo Člověk a příroda publikované v roce 1890 v časopise Květy.

Masaryk jej vypracoval jako příspěvek k sociologické mesologii, což byla v 19. století součást sociologických metod o vlivu vnějšího okolí, především přírody, na společnost. Jedenáct pokračování v tehdy významném českém měsíčníku zahrnovalo přibližně 95 stran, kde si čtyřicetiletý univerzitní profesor a budoucí prezident všímá všech přírodních a geografických podmínek, které mají vliv na utváření jednotlivých národů, států, povahu lidí.

Kouř rovně, vítr je 0,5 metru

Při srovnávání například toho, jak je kdo pilný, či naopak línější, jak podnebí ovlivňuje schopnost člověka i celých národů namáhat mozek, využil velmi podrobných poznatků o podnebí, o počasí v jednotlivých oblastech Evropy i světa. Masaryk nastudoval a nashromáždil opravdu rozsáhlá data, která byla v jeho časech dostupná.

Zajímavý je jeho postřeh, kdy lze odhadnout rychlost větru – alespoň tu nejnižší: „Rychlosť a tlak větru měří se obyčejně takto: Jestli se pohybuje v sekundě na nejvýš 0.5 metru, dým z našich komínů stoupá rovno…“. A porovnání dopravních prostředků se silným orkánem? „Tropický orkán má rychlost 41 m za sekundu, některé jednotlivé závany i 50 m – u nás rychlík nejlepší jen 25 m“!

Například ve svých argumentacích o aktivitě lidí a pracovitosti na severu Evropy, ve středu kontinentu a na jihu využil podrobné teplotní statistiky, jako jsou nejvyšší a nejnižší teploty během roky, kde jsou největší teplotní rozdíly v rámci roku. Vyšlo mu, že největší teplotní výkyvy jsou na severní točně – až 32 stupňů Celsia, zatímco na rovníku pouze 1,4 °Celsia.

Jižec družný, seveřan teplý

Tyto údaje dále rozvíjel, jak se v různých podnebích vyvíjí vnitřní teplota organismu a dochází mj. k závěru, že „se nám nejlépe musí dařiti tam, kde vzduch je nižší než teplota tělová, a sice značně nižší…“ Vypočítává, jak nesnadnější je proto udržovat ideální tělesnou teplotu pro hybatele Prahy, kde je průměr kolem 9°C a oč to má snadnější Říman s průměrnými 16 stupni Celsia přes celý rok.

Zítra, ve druhém díle o Masarykovi - meteorologovi - se například dozvíte, co soudil Masaryk o vlivu podnebí na spotřebu alkoholu a na mnohoženství.

text a foto: Pavel Hrabica