Seewinkel: Nostalgické vzpomínky na Franze Josefa

07.03.2014

Oblast jezer v příjemné pohraniční krajině mezi východním Rakouskem a západním Maďarskem je českými turisty dosud neprobádanou krajinou. Alespoň ne tak masově, jako svahy alpských masivů, kde se před Čechy neschováte.

Z pohledu našince vám tady budou scházet na mnoha místech kopce – je to tu rovné jako v Holandsku, ale vládne zde nepopsatelný klid, nenarazíte na tovární komíny a velkokapacitní hypermarkety. Přitom je to v příjemném dosahu z Vídně – necelých 50 kilometrů. To, co je lákadlem zdejší turistiky, najdete v části, která je zalita přírodními jezery a kvůli kterým stojí za to se sem vydat.

Lákadlem na návštěvníky je oblast s četným výskytem nejrůznějšího vodního ptactva, chráněnými oblastmi i příjemnými (a luxusními) hotely typu spa. Rychle tady zjistíte, že Rakušané si zdejší kraj nezaneřádili penziony a hotely na potkání, žádnými turistickými atrakcemi, které by sice sypaly rychlé peníze, ale udělaly by z krajiny druhý Prater…

Cesty se zde přelévají z jednoho státu do druhého, chvílemi ani nepostřehnete, jestli jste ještě v Rakousku, nebo už v Uhersku, pardon, v Maďarsku. Snad jen dobře postřehnutelná kvalita, či spíše nekvalita asfaltu na silnicích vás upozorní, že jste se přemístili do maďarské části bývalého Rakouska-Uherska… Až si po čase postesknete, jak to asi muselo být krásné a romantické za tatíčka mocnáře.

Nejnižší místo Rakouska

Krajině vévodí Neusiedler See, jezero, které je něco málo přes 100 metrů (asi 21 km východně od Illmitzu je nejnižší bod Rakouska – 114 m n. m.) nad mořskou krajinou a vyznačuje se kromě bohatého výskytu ptactva také zvláštnostmi, mezi které patří patrné zakřivení zemského povrchu. Rozdíl mezi hladinou může od jednoho konce na druhý činit až desítky centimetrů. Pro milovníky alpských velikánů na západ odtud je kraj šokem, ale rychle si zvyknete, že odnikud nikam nedohlédnete.

Pokud se ubytujete v lázeňském hotelovém komplexu St. Martins Spa & Lodge, můžete s průvodcem vyrazit za poznáváním těchto zajímavostí. Hotel s venkovním jezerem (v podstatě jediný v širokém dalekém okolí), několika bazény, kterými můžete proplouvat ven do z kryté do nekryté části. Ráno u snídaně si můžete vychutnat křik ptactva na terase a buď se potom vydat na obhlídku okolí, nebo celý den lenošit na malé písčité pláži. Hotel funguje současně jako jakýsi zdejší „akvapark“ (neschází ani oblíbený vodní tobogán), ovšem nečekejte, že by tu někdo pouštěl k obveselení plavajících tuc-tuc diskotékové palby. Rušit vás bude maximálně šum rákosí, kaskády mezi jednotlivými bazény a rackové a další ptactvo.

Hraniční Národní park Neusiedel See – Seewinkel má 300 km2, byl založen v roce 1993 a na druhé straně hranice na něj navazuje Fertö-Hanság Nemzeti Park. Dostanete s sebou kvalitní dalekohledy a můžete pozorovat ptáky třeba celý den. Mimochodem – druhů ptactva jsou zde údajně plné tři stovky! Mezi výlety typu „safari“ patří i návštěva farmy, kde se chová extra plemeno skotu, široko daleko nevídané.

Když na hranicích hlídali samopalníci

Když se podíváte na mapu, zjistíte, že tady před rokem 1989, kdy Maďaři už v srpnu definitivně zbourali železnou oponu, bývalo docela „vesele“. Uvědomíte si to u několika bývalých pohraničních strážních věží, které tu kdysi lemovali státní hranici mezi komunismem a imperialismem co sto metrů. Hranice obou států se tu lomí v prapodivných tvarech, protíná rovinu i jezera, strážci socialismu tu měli určitě dost práce. Maďaři věže dávno zlikvidovali, ale prozíraví Rakušané jich pár odkoupili. Přesunuli je pak o stovky metrů, či pár kilometrů do vnitrozemí (ovšem na dohled bývalé hranice) a využívají jako turistické rozhledny. V krajině placatější než placka je i osm deset metrů nad zemí citelně znát.

Náš host je náš pán

Ze strážních věží ale dohlédnete na kopce v pohraničních vískách Maďarska, kam stojí za to dojet a posedět v příjemných vinárnách, protože tady začíná maďarská vinařská oblast. Výhodou restaurací a hospůdek na rakouské straně je fakt, že tu často narazíte na slovenskou obsluhu. Ať již v obyčejných restauracích, nebo i v luxusním hotelu. Co si okamžitě uvědomíte? Proč se k vám najednou ti Slováci (o Češích to ale jistě platí taky) chovají v rakouské hospodě jako k váženému hostovi, zatímco doma a na Slovensku si někdy připadáte jako v U Nudle s Felixem Holzmannem? Ale to by byla jiná, než cestovatelská, kapitola. Inu, když není chlebíček doma, venku si ho každý musí tvrdě vydolovat…

Jak se sem dostanete:
St. Martins Spa & Lodge
Z Vídně 75 km, z Bratislavy 50 km, z Budapešti 195 km
Autem z Prahy do Vídně po D1 buď přes Znojmo, nebo Břeclav.
Letadlem trvá cesta do Vídně necelých 45 minut, autem z letiště až do hotelu ani ne hodinu.

Text a foto: Pavel Hrabica