Rozsáhlé záplavy na Balkáně už mají podle úřadů 44 obětí

18.05.2014

Bělehrad/Sarajevo 18. května (ČTK) - Záplavy na Balkáně si vyžádaly už nejméně 44 lidských životů. S odvoláním na místní úřady to uvedla agentura AFP. Situace v nejhůře postižených oblastech středního a západního Srbska a na jihovýchodě Bosny a Hercegoviny se však mírně zlepšila a hladiny většiny řek tam už kulminovaly, někde i klesají. Podle meteorologů by vody mělo ubývat, protože už neprší a intenzivnější srážky se nečekají ani v nejbližší době. Nebezpečí ale hrozí na řece Sávě, která způsobila povodně i v Chorvatsku a která by mohla dosáhnout vrcholu dnes večer.

Počet obětí ještě nemusí být konečný, protože řada míst je stále pod vodou a úřady teprve začínají zjišťovat rozsah katastrofy a počítají škody a mrtvé. Srbský premiér Aleksandar Vučić podle AFP oznámil, že v jeho zemi je 16 mrtvých. Bosna hlásí nejméně 27 obětí a jednoho mrtvého našli dnes v Chorvatsku.

Svého vrcholu ještě nedosáhly hladiny v srbském hlavním městě Bělehrad a na západě země, kde jsou tisíce příslušníků záchranných složek stále v pohotovosti. Velké nebezpečí podle úřadů představuje riziko sesuvů půdy, a to hlavně v kopcovité Bosně a Hercegovině. Výstrahy před povodněmi stále platí na severu Bosny.

Bezprostřední nebezpečí už nehrozí v srbských městech Šabac, Mitrovica a Kostolac, kde ještě v sobotu s obavami sledovali stoupající hladiny Sávy a Dunaje. Také částečně zaplavená elektrárna v Obrenovači u Bělehradu podle všeho neutrpěla vážnější škody. Řada lidí však stále v zaplavených městech a obcích čeká na pomoc - celkem bylo v Srbsku podle AFP evakuováno na 20.000 lidí.

Klidnější situace panuje i v Bosně a Hercegovině, kde záplavy ohrožovaly celou třetinu ze zhruba 1,2 milionu tamních obyvatel. Energetický koncern EPB uvedl, že dodávky proudu běží opět normálně. Úřady ale varovaly, že kvůli podmáčené půdě hrozí riziko sesuvů. List Dnevni Avaz napsal, že uzavřeno je osm hlavních silničních tahů. 

Katastrofický obraz skýtá například bosenské město Doboj, kde obyvatele zaskočila přívalová vlna vysoká tři až čtyři metry a město zcela zaplavila. Podle úřadů tam záchranáři objevili zatím 20 těl a s prohledáváním domů ještě zdaleka nejsou hotovi. "Nejvyšší prioritou je teď najít mrtvé. Bude jich mnoho," řekl tamní starosta Obren Petrović.

Údaje o počtu mrtvých se liší, úřady se totiž zdráhají bilanci potvrdit a slibují, že konečné číslo zveřejní po dokončení záchranných prací. Výši hmotných škod chtějí v Srbsku a Bosně spočítat do středy: už teď se ale odhaduje, že jen na srbské straně povodně způsobily škody za více než miliardu eur (více než 27 miliard Kč).

Na Balkáně pomáhají záchranné týmy z řady evropských zemí včetně České republiky. Devítičlenná jednotka Hasičského záchranného sboru ČR se zapojila do akce v okolí Bělehradu, v sobotu například odčerpávala vodu z elektrárny v Lazareveci, sdělila ČTK mluvčí sboru Nicole Zaoralová. Podle ní Česko nabídlo Srbsku i pomoc dalších dvou záchranných týmů, které disponují i speciální technikou a plavidly; o jejich výjezdu se bude teprve rozhodovat.

Premiér Bohuslav Sobotka v prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že Česká republika chce být oběma zemím nápomocna také při obnově poškozené infrastruktury a při prevenci dalších katastrof. Na tuto pomoc vyčlenilo ministerstvo zahraničí celkem pět milionů korun.

Češi mohou obětem povodní přispět i prostřednictvím veřejných sbírek, které už vyhlásily například humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.

Se záplavami se v minulých dnech potýkalo i Rakousko, Slovensko a Polsko, hladiny řek ale v těchto zemích až na výjimky klesají. Například na Slovensku platí podle internetových stránek Slovenského hydrometeorologického ústavu třetí povodňový stupeň už jen na řece Hornád u Košic, prvního povodňového stupně dosahuje na východě Slovenska ještě řeka Bodva.

Do svých koryt se vrátily i toky v Dolních Rakousích, které se po intenzivních deštích vylily z břehů v pátek. Úřady odvolaly i pohotovost v nejpostiženější oblasti v okolí Lilienfeldu, kde už probíhají pouze úklidové práce. V Polsku ještě hrozí rozvodněná Visla, jejíž hladina může na jihovýchodě země dosáhnout 7,5 až osmi metrů, situace by ale podle hydrometeorologů neměla být tak kritická, jako při povodních v roce 2010.